Tři výzkumné oblasti, jedno biologické spojení
Višně jsou jedním z mála druhů ovoce, které bylo v lidských pokusech studováno ve třech oblastech, které jsou biologicky více příbuzné, než se na první pohled zdá: regenerace svalů po intenzivní námaze, kvalita spánku a kognitivní výkon ve stáří.
Společným jmenovatelem jsou procesy, které jsou klíčové pro regeneraci a dlouhodobou funkci buněk. Po fyzické námaze se zvyšuje oxidační stres a zánětlivé markery, zatímco svalová síla dočasně klesá. Spánek úzce souvisí s hormonální regulací, imunitní aktivitou a neuronální obnovou. Kognitivní výkon ve stáří závisí mimo jiné také na cévní funkci, ochraně buněk a dobře regulovaných zánětlivých procesech.
Právě na tomto rozhraní se stávají zajímavými charakteristické složky višní: antokyany a další polyfenoly. Ty dodávají plodu intenzivní červenou barvu a jejich antioxidační a protizánětlivé vlastnosti jsou již léta studovány.
Tuto souvislost lze nejlépe pochopit ve sportovním výzkumu, protože nám umožňuje měřit, kolik stresu tělo zažívá a jak rychle se poté vrátí ke své výkonnostní kapacitě.
Višně a regenerace svalů
Téměř žádná oblast týkající se višní nebyla studována tak intenzivně jako regenerace po fyzické námaze.
Jedna ze známých studií na lidech zkoumala 20 rekreačních sportovců, kteří před maratonem, během něj a po něm užívali buď višňovou šťávu, nebo placebo. Užívání začalo pět dní před závodem, pokračovalo v den maratonu a skončilo o 48 hodin později. Poté byly zkoumány markery poškození svalů, zánětu, oxidačního stresu a regenerace svalové síly.[1]
Skupina užívající višně vykazovala rychlejší obnovu izometrické svalové síly. Zároveň byly některé zánětlivé markery, včetně interleukinu-6 a C-reaktivního proteinu, nižší ve srovnání se skupinou užívající placebo.[1]
Zajímavý je zde nejen výsledek, ale i načasování příjmu. Višně se užívaly několik dní před námahou. Ve sportovní výživě se tento koncept někdy označuje jako „předregenerace“: cílená příprava těla na intenzivní námahu, aby následná regenerace mohla být efektivnější.
Systematický přehled s metaanalýzou vyhodnotil 14 studií o konzumaci višňových výrobků v souvislosti s intenzivním fyzickým cvičením. Mezi zkoumanými účinky byla svalová síla, bolestivost svalů, skokový výkon, kreatinkináza, C-reaktivní protein, interleukin-6 a TNF-alfa.[2]
Autoři dospěli k závěru, že produkty z višní mohou podporovat určité aspekty regenerace po namáhavém cvičení, zejména obnovení svalové síly.[2]
Sportovní výzkum višní nevypráví příběh o krátkodobém zlepšení výkonu. Zajímavější je období, které následuje: jak tělo reguluje zánětlivé reakce, vyrovnává oxidační stres a postupně obnovuje svou výkonnostní kapacitu.
Višně jako přírodní zdroj melatoninu
Skutečnost, že višně byly také zkoumány ve výzkumu spánku, je méně překvapivá, než se zpočátku zdá. Spánek je jedním z nejdůležitějších období, ve kterých probíhají právě tyto druhy regeneračních a regulačních procesů.
Višně patří mezi několik málo potravin, u kterých byl nalezen přirozený výskyt melatoninu.Tento hormon, který si tělo produkuje samo, hraje ústřední roli v regulaci našeho cyklu spánku a bdění.
V dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii užívalo 20 zdravých dospělých po dobu sedmi dnů buď višňový koncentrát, nebo placebo. Močový metabolit melatoninu, 6-sulfatoxymelatonin, se u višňového koncentrátu významně zvýšil. Zároveň se zlepšila celková doba spánku a jeho účinnost.[3]
Souvislost se ještě více prokázala v menší pilotní studii se staršími dospělými trpícími nespavostí. Účastníci dostávali po dobu dvou týdnů dvakrát denně buď višňovou šťávu, nebo placebo. Ve skupině užívající višňovou šťávu se doba spánku prodloužila o 84 minut ve srovnání se skupinou užívající placebo.[4]
Obzvláště zajímavé je, že autoři se nezabývali pouze přirozeným obsahem melatoninu ve višních. Zkoumali také možný vliv na metabolismus tryptofanu. Některé polyfenoly, včetně prokyanidinu B-2, by tak mohly přispívat k zajištění toho, aby pro tvorbu serotoninu a melatoninu zůstalo k dispozici více tryptofanu.[4]
To znamená, že role višní ve spánku se neomezuje pouze na melatonin. Spíše je zajímavější souhra mezi melatoninem, polyfenoly, metabolismem tryptofanu a biologickými procesy, které podporují noční regeneraci.
Višně a kognitivní výkon ve stáří
Další oblast výzkumu se zaměřuje na kognitivní výkon starších lidí.
V klinické studii dostávalo 37 zdravých dospělých ve věku 65 až 80 let po dobu dvanácti týdnů buď višňovou šťávu, nebo placebo. Účastníci na začátku studie neměli žádné kognitivní poruchy. Mezi zkoumanými parametry byly subjektivní paměť, pozornost, reakční doba a různé objektivní kognitivní testy.[5]
Po dvanácti týdnech vykazovala skupina užívající višně zlepšení v několika oblastech. Mimo jiné byly zaznamenány lepší výsledky v oblasti vizuální pozornosti, rychlosti reakce a paměti.[5]
Mozek je obzvláště citlivý na oxidační stres a změny v průtoku krve. Polyfenoly jsou studovány právě v této souvislosti, protože nejenže mají antioxidační vlastnosti, ale mohou také ovlivňovat biologické signální dráhy, které jsou důležité pro cévy, regulaci zánětu a neuronální funkci.
Višně tak zapadají do širšího kontextu: rostlinné sloučeniny již nejsou vnímány pouze jako antioxidanty. Stále více se zájem zaměřuje na to, jak interagují s regulačními systémy těla.
Společný biologický jmenovatel
Studie o višních se zpočátku jeví jako velmi odlišné: maratonští běžci, zdraví dospělí ve spánkové laboratoři a starší lidé v kognitivních testech.
Společný jmenovatel však spočívá v biologickém pozadí.
Všechny tři oblasti zahrnují systémy citlivé na oxidační stres, zánětlivé reakce a změny cévní funkce. Svalová tkáň potřebuje regeneraci po námaze. Spánek je úzce spojen s hormonální regulací, imunitní aktivitou a neuronální obnovou. Kognitivní výkon ve stáří závisí na stabilním průtoku krve, ochraně buněk a dobře regulovaných zánětlivých procesech.
Právě proto je višně vědecky zajímavější, než by naznačovala její běžná znalost.
Nejedná se o izolovanou aktivní složku, ale o přírodní rostlinný komplex sestávající z antokyanů, polyfenolů, melatoninu a dalších složek specifických pro ovoce. Tato kombinace vysvětluje, proč se objevuje v tak rozmanitých oblastech výzkumu.
Zdroje
[1] Howatson G, McHugh MP, Hill JA, Brouner J, Jewell AP, van Someren KA, Shave RE, Howatson SA. Vliv višňové šťávy na ukazatele regenerace po maratonu. Skandinávský časopis medicíny & Věda ve sportu. 2010;20(6):843–852.
[2] Vitale KC, Hueglin S, Broad E. Doplňování stravy s třešňovým džusem a zotavení po namáhavém cvičení: Systematický přehled a metaanalýza. Mezinárodní časopis pro sportovní výživu a metabolismus při cvičení. 2021;31(2):154–167.
[3] Howatson G, Bell PG, Tallent J, Middleton B, McHugh MP, Ellis J. Vliv šťávy z višní (Prunus cerasus) na hladinu melatoninu a zlepšení kvality spánku. Evropský časopis pro výživu. 2012;51(8):909–916.
[4] Losso JN, Finley JW, Karki N, Liu AG, Prudente A, Tipton R, Yu Y, Greenway FL. Pilotní studie višňové šťávy pro léčbu nespavosti a zkoumání mechanismů. Americký časopis pro terapii. 2018;25(2):e194–e201.
[5] Chai SC, Jerusik J, Davis K, Wright RS, Zhang Z. Vliv třešňové šťávy Montmorency na kognitivní výkon u starších dospělých: randomizovaná kontrolovaná studie. Jídlo & Funkce. 2019;10(7):4423–4431.